Jak na nedostatek času v podnikání

Nedostatek času je něco, na co narazí každý podnikatel, každá podnikatelka – bez ohledu na to, v jaké fázi podnikání se nachází. A možná to dnes můžeme pojmout postupně. Protože práce s časem se vyvíjí. Proměňuje se. Roste s vámi – podle toho, v jaké fázi podnikání právě jste.

Je totiž obrovský rozdíl mezi tím, když své podnikání teprve budujete, a když už ho řídíte. Možná si teď říkáte: „Jaký rozdíl? Vždyť pořád dělám to samé.“ Jenže ne. Jsou podnikatelé, kteří se zaseknou ve fázi neustálého budování. Neustále rozjíždí něco nového, štěpí svou energii do všech směrů – a tím v podstatě nedovolí svému podnikání růst.

Zůstávají zamotaní ve smyčce budování. A tahle fáze? Ta je notoricky známá nedostatkem času. Máte v hlavě stovky nápadů, co by se dalo spustit, vytvořit, zhmotnit – ale převést to do reality je úplně jiná kapitola.

Za tímhle já vidím energetiku. A většinou i sebesabotážní mechanismy, které lze léčit právě přes práci s energií. Proto se u mě často stává, že klient přijde s osobním tématem – a řešíme podnikání. Nebo naopak. Protože to jednoduše nejde oddělit.

Budovat znamená tvořit. Řídit znamená ukotvit.

Člověk, který není stabilní, který ještě není v integritě (a říkám „ještě“, protože integrita je vývoj, ne výchozí bod), bude mít tendenci přeskakovat. A přeskakování nevytváří stabilní podnikání. A tím nemyslím, že si nevydělá – ale nebude to systém, nebude to značka, nebude to základ, kterému lidé věří.

Zvenčí to pak působí roztěkaně. A přitáhne to podobné klienty – nestabilní, nesoustředěné, s podobnou energií. Ale až ve chvíli, kdy se otevřete možnosti, že to jde i jinak, můžete přejít z budovatelské fáze do fáze řízení.

To je ten klíčový přerod.

A jakmile si řeknete: „Aha, já tady pořád něco tvořím už roky – ale vlastně nic neřídím…“ začnou se vám ukazovat lidé, kteří to mají jinak. Uvidíte podnikatele, kteří ztělesňují řízení. Ne jen tvoření. Ne jen další a další nápady, ale vědomé vedení podnikání, které přináší výsledky.

A proč to říkám v kontextu nedostatku času?

Protože právě ta budovatelská fáze je postavená na pocitu, že není čas. A když budujete od nuly, jasně – tahle fáze se nedá přeskočit. Ale nemáte v ní zůstat věčně.

Všichni jsme si prošli obdobím, kdy jsme řešili čas. Kdy jsme podnikali poprvé. Kdy jsme do toho vstupovali při mateřské, po večerech, mezi kojením a uspáváním. Tehdy byl čas reálně omezený. A bylo třeba tvořit tak, aby to zapadlo do života.

Ale jakmile podnikání přejde do fáze řízení, je potřeba změnit perspektivu.

Svoboda není „kdy chci“, ale „proč to dělám“

Ve fázi řízení už se neopíráte o vizi typu: „Můžu pracovat kdy chci a odkud chci.“ To je nejčastější důvod, proč ženy začínají podnikat. A je to validní, pochopitelný a upřímný důvod.

Ale tahle vize má své limity. Vystačí jen na tu první etapu.

Někdo v ní zůstane celý život. A tady přichází moje upřímnost: pokud vás tahle fáze baví a nechcete z ní vystoupit – nejsem pro vás. Nebudu pro vás inspirací, protože já učím ženy vystoupit z kolečka. A ano, budovat pořád dokola je jen jiná verze toho zaměstnaneckého kolečka, ze kterého jste možná chtěly utéct.

Říkáte si: „Ale teď si to řídím. Můžu kdykoliv a odkudkoliv.“ Jasně. Ale co když vám řeknu, že to není dost? Co když je čas to posunout?

Pro mě není cíl podnikání mít svobodu jen v místě a čase. Pro mě je cíl svoboda vnitřní. Být opravdu svobodná ve své tvorbě. Ne být poháněná tlakem.

A právě ten tlak – ten pocit „musím“ – je většinou maskovaný za tvoření ze srdce. A přitom je to často jen forma nedostatku. Vnitřní dialog typu: „Ještě nemám dost. Nejsem dost. Musím víc.“ A tam to celé pramení.

Když prokouknete, že možná už stačí, co jste vybudovali – ale potřebujete se za to víc postavit, ukázat to světu, sladit to s klienty – začínáte řídit.

Vize, která má dopad

Když řídíte, už nejste lapeni v nedostatku času. Protože víte, že už máte vybudováno. A je to jen o ladění. O provozu. O způsobu, jak to dostat mezi lidi.

A ano – i ve fázi řízení může přijít myšlenka: „Měl/a bych dělat ještě 50 dalších věcí.“ Jenže už s tím umíte zacházet jinak. Ne ze strachu. Ne z tlaku.

Energeticky vás chci pozvat k tomu, abyste se znovu spojili se svou vizí. Se svou vizí. Ne tou, kterou vám někdo řekl. Ale tou, která je vaše.

A pokud byste věděli, že máte na své podnikání 200 let…
Co byste dělali dnes?

Fakt. Představte si, že žijete 200 let. A máte dost času dostat své dary do světa. Jak by vypadal dnešní den? Opravdu by záleželo na tom, jestli stihnete tu jednu kampaň, post na Instagram nebo nový produkt?

Zkuste se na to podívat s odstupem. Rok zpátky. Dva roky. Klidně pět let. Jak moc záleží na tom, jestli jste něco udělali o týden dřív nebo později?

Když žijete řízené podnikání, máte plány, strukturu, cíle – ale zároveň jste flexibilní. Děti onemocní, technika selže, věci se posunou. A vy jste v klidu. Nehroutíte se. Protože víte, že to zvládnete.

Čas jako iluze, kterou můžete obejít

Přeji vám, aby vás nedostatek času stresoval jen dočasně. Jen v té první fázi.

A zvu vás – opravdu vás zvu – k tomu, abyste se uvolnili. Abyste si připustili, že čas je na jedné rovině iluze. Na jiné rovině existuje. A vy mezi těmito dvěma úrovněmi plynule proplouváte. A obě jsou pravda.

A tak vám dnes nechávám tuhle otázku:
Jak by vypadal váš dnešní den, kdybyste věděli, že na své podnikání máte dvě stě let?

Nemáte jen dnešek.
Máte dvě stě let.