
Mnoho z nás začíná své podnikání s vášní pro řemeslo nebo službu, kterou poskytujeme. Jsme experty ve svém oboru, milujeme své klienty, ale po čase narazíme na neviditelnou bariéru. Cítíme se vyčerpaní, náš kalendář praská ve švech a příjmy stagnují. Vítejte v první velké fázi podnikání – ve fázi živnostníka.
Dnes se podíváme na to, proč je fáze živnostníka skvělým odrazovým můstkem, ale nebezpečným místem pro doživotní setrvání.
Předně je důležité říct: na roli živnostníka není nic špatného. Je to přirozený začátek. Málokdo si otevře kosmetický salon, aniž by předtím sám nedržel v ruce štětec nebo neposkytoval služby. Ve fázi živnostníka se učíme být v přímém kontaktu s klientem, zjišťujeme, jaké skutečné přínosy naše služba má a také si potvrzujeme svou expertízu v praxi.
Je to období učení, které byste neměli chtít jen „přeskočit“. Problém nastává v momentě, kdy v této fázi uvíznete, i když vaše ambice míří výš.
Hlavním rysem živnostenské fáze je prodej vlastního času v poměru 1:1. Jste placeni od hodiny nebo od úkonu. Váš příjem je přímo závislý na tom, kolik hodin fyzicky odpracujete. A tady často narazíte na skleněný strop. Může se jednat o situace, kdy:
Často můžeme mít ve fázi živnostníka také různé mentální bloky, které nám zabraňují postoupit do další fáze a prorazit ten skleněný strop. Mezi nejčastější bloky patří:
Podnikání je o seberozvoji. Když budete celý život ve fázi živnostníka a budete si neustále říkat, že „nemůžete delegovat“ nebo že „vám to nebude fungovat“, tak se z této fáze nikdy nedostanete.
Pokud cítíte, že vás současný model vyčerpává, je čas na změnu mindsetu. Přechod z fáze živnostníka do fáze podnikatele není instantní řešení. Je to strategie. Vyžaduje to přestat se schovávat za věty typu „já nejsem na strukturu“ a začít se dívat na své podnikání jako na entitu, která může fungovat nezávisle na vašem každém nadechnutí.
Nacházíte se právě v této fázi? Cítíte, že už tloučete hlavou o skleněný strop? Příště se podíváme na to, jaké konkrétní kroky vedou k jeho proražení.