Práce se stínem a cesta sebepoznání je dlouhodobý proces. Jak na tuto cestu vykročit? Mám pro vás návod, který je velice jednoduché následovat, stačí pouze chtít.
Přepis videa:
Ahoj. Vítám vás u dnešního videa na téma, co můžete pro svou vlastní spiritualitu udělat už dnes. Odpověď je v podstatě jednoduchá, jenže lidé jí dělají tak složitou, že je to až neuvěřitelné.
Čas sám pro sebe
Musíte si každý den najít čas sami pro sebe. V podstatě je to jednoduché. Když se člověk chce věnovat spiritualitě a chce se vydat na tuto cestu, tak je to o sebepoznání. Takže si musí udělat čas sám na sebe.
Jenže lidé přijdou se spoustou výmluv, že děti a tak dál. Znám i lidi s hodně malými dětmi, kteří je naučili, že: „Teď ne, teď maminku nerušíme půl hodiny.“ Člověk si to vždy dokáže nějakým způsobem udělat. Když si někdo bude stát za tím, že nemá čas, tak to není nic pro něj. Když se chce naučit nějaké nové dovednosti anebo chce víc poznat sebe samého a nemá na sebe čas, tak se není o čem bavit. Je to takhle jednoduché.
Aktivity pro čas strávený sám se sebou
Doporučuji minimálně čtvrt hodiny denně, ale ideálně alespoň tu půl hodinku. A co dělat v té půlhodince? Ideálně by člověk neměl být vyrušen dalšími lidmi. Není to o tom, že konečně máte půl hodiny klid, abyste si přečetli knížku, protože tu pozornost, kterou nemáte na sebe, máte na tu knížku. A platí to i o počítačích, mobilech atd.
Sebepoznání – meditace
Nejúžasnějším nástrojem sebepoznání je meditace. Je to nejjednodušší nástroj, který můžete používat čtvrt hodinu denně. Meditace jako taková nemusí mít jen formu, že si sednete do úžasného lotosového sedu a zavřete oči. Záleží na tom, jaká meditace se dělá. Není to tak, že existuje jen jeden druh meditace na všechno.
Co se týče sebepoznání, tak se potřebujete dostat do vnitřního ticha.
Samozřejmě, že vás budou rušit myšlenky a bude vás rušit spousta věcí. Je to tak a musíte se s tím smířit. Čím vice budete trénovat, tím méně vás bude něco vyrušovat. A skrz to se člověk dostává sám k sobě: k vlastní duši. A tam začíná sebepoznání. Ve vyšších stavech vědomí je člověk schopný dosáhnout poznání i co se týče programů v nevědomí a podobně.
Při meditaci nemusíte sedět. Pro někoho to může být procházka. Ale musí být sám a nemůže sebou vzít ani psy, protože jakmile je vezmete sebou, tak jim věnujete pozornost. Rozumíte? Je tam fakt důležité, aby se člověk věnoval sám sobě. A pro hodně lidí je to nepochopitelný, protože když mají nějaký čas, tak jdou dohánět resty. Ale to neplní ten účel sebepoznání.
Sebepoznání – vypnutí mysli a všímání si myšlenek
Takže ideální je meditace, ale může probíhat i tak, že si dáte horkou vanu a ležíte v ní, meditujete. Zkoušíte tak vypnout mysl. Anebo jste ve fázi, kdy pracujete s myslí, takže si všímáte svých myšlenek. Při práci s myslí je důležité neskočit po té myšlence. Nezačít jí rozebírat. Pomáhá mi, když si řeknu: „Jo, tak dobrý. Tak já na tebe budu myslet za čtvrt hodiny. Ale teď nemám čas, teď medituji.“
Těch strategií na vypnutí mysli je hodně. Nečekejte od toho, že to od začátku bude skvělý, protože nejspíš nebude. Spiritualitu přirovnávám k posilovně. Když jednou půjdete do posilovny, neuvidíte na sobě žádné změny. Ale když tam půjdete dvacetkrát, tak si řeknete: „Jů, mám větší ruce. Mám menší břicho.“ A úplně stejně je to se spiritualitou. Budou dny, které jsou horší a dny, které jsou lepší. Je to tím, že se ty dny liší v tom, kolik v nich máme podnětů. Takže jsou lepší i horší dny.
Sebepoznání – umění nudit se
Takže důležité je si opravdu každý den vynahradit čas. Každému doporučuji klasickou meditaci, ale nemusíte jí dělat. I kdybyste seděli na židli a čuměli do blba do stěny, tak to má přínos. Proč?
Protože lidé se v dnešní době neumí ani nudit.
Dvě minuty není co dělat a hned se podívají na mobil, protože: „Nedejbože, že bych se nudil dvě minuty.“ Takže sedět a čumět na bílou stěnu je osvobozující, protože si člověk uvědomí, jak je na něčem závislý.
To je jedno, jestli je to mobil, knížka nebo rádio. Je to jedno, o jaký zdroj se jedná. Uvědomí si, jak je závislý na nějakém vyrušení.
Pouhých 10 minut meditace denně má na lidi úžasné výsledky.
Jsou vyrovnanější, jsou klidnější, lehčeji se jim rozlišují a kontrolují spouštěče emocí, nenechají se tak snadno vytočit.
Má to úžasné účinky a mělo by se to učit ve školkách. Možná už se to učí v nějakých „alternativních“ školkách.
Dávání informací do praxe
Bez sebepoznání to nepůjde. Hodně let pracuji s klienty a celkem mě překvapilo, kolik lidí spiritualita hodně zajímá, mají přečtený kde co, ale vlastně nic. Nic se jim v životě neděje.
To je jasné, protože posloucháním videa na Youtube nebo čtením knížek sice načerpáte informace, ale je to jenom příběh, který se vás netýká, dokud ho nezačnete praktikovat. Lidé jsou schopní 10 let sbírat informace bez žádného výsledku a bez žádného posunu v životě. A to je zbytečný. Období sbírání informací je zcela v pořádku, ale někdy musí skončit. Anebo někdy musí přejít do té praxe. Nemusí skončit, ale musí přejít do té praxe. A může to udělat úplně každý.
Takže zařiďte si doma čtvrt hodiny. Ať už půjdete do parku na lavičku nebo se zavřete o samotě v nějaké místnosti a budete sedět a koukat do zdi anebo si napustíte horkou vanu. Ze začátku se vám bude zdát, že je to nuda, protože jsme zvyklí na přemíru podnětů. Ale vydržte. Naučte se to.
Naučte se pracovat s přístupem k vašemu nitru. Protože to je místo, kde získáte všechny odpovědi.
Bytosti, andělé, průvodci – to je výborný zdroj, který nám pomáhá, abychom se vůbec dostali do tohohle stavu, ale pak si všechno můžeme řídit a vytáhnout sami ze sebe. Je fajn mít po cestě ty pomocníky, ale vy musíte dělat i tuto část. 10 let si číst nějakou literaturu, modlit se k andělům a být nadšený z toho, že na zemi vidíte peříčka je hezké, ale je to málo.
Čtvrt hodiny, půl hodiny denně vám nic neudělá. Zařiďte si to. Jinak se neposunete. Tam není co řešit. Když si nenajdete pravidelně čas na svoje sebepoznání, tak prostě nebude.
