Zrcadlení

Zrcadlení je popis naší reality a všech okolností v ní. Náš externí svět je odrazem vibračního nastavení naší duše. Každý z nás má ve vesmíru unikátní energetický otisk. Ten se skládá z komplexních podmínek. Nezáleží tedy pouze na tom, co člověk dělá a nedělá, záleží zejména na jeho vnitřním nastavení.

Přepis videa:

Ahoj. Já vás vítám u dnešního videa na téma teorie zrcadla. Protože to je pojem, který se vyskytuje ve spirituální komunitě. Nicméně ty úrovně porozumění tomuhle tématu se různí. 

Co je zrcadlení

Když ten koncept hodně zjednodušíme, tak je to o tom, že

Veškerý vnější svět a jeho podmínky zrcadlí vaše vnitřní nastavení.

Jestliže máte člověka, kterému se furt děje něco blbého, furt je všechno špatně, nevychází mu vztahy, nemá prachy, prostě všechno je špatně, tak je to odrazem nějakého vnitřního nastavení, které není moc vhodné.

Samozřejmě, že jsou tady trošku ale, v každém tématu jsou ale, nic není černobílé. Co je důležité pochopit, tak když někdo přijde a řekne: „Proč se mi to děje? Vždyť já jsem nikdy nikomu nic neudělal.“ Tak je zajímavé, že je to věta, se kterou jsem se docela často setkala v širším okolí a kterou by mě nikdy v životě nenapadlo vyslovit.

Protože kdyby přece svět fungoval na té bázi, že aby se vám dělo něco dobrého, tak stačí, že nemlátíte a nezabíjíte lidi, tak to bychom asi jako lidstvo a planeta nebyli na tom s vědomím moc dobře.

Takže teorie zrcadla je zrádná v tom, že záleží na tom, co děláte. Ale záleží i na tom, co si u toho myslíte, co cítíte. Nebo-li to záleží na vašich osobních vibracích. 

Zrcadlení a vibrace

Každý z nás má svoje osobní vibrace, které jsou energetickým otiskem duše. Každý z nás je unikátní. Ten otisk je unikátní. A každé té osobní vibrace se pohybují na nějaké úrovni vědomí.

Ty můžou stoupat, můžou klesat, v průběhu života to může kolísat. Stává se to u většiny z nás, ale když si člověk jede v životě dobře, tak teoreticky by to furt mělo kontinuálně stoupat.

A ten svět nám zrcadlí tohle. Jestliže máte člověka, který je: „OK, nikdy jsem nikomu nic neudělal.“, dejme mu ke cti, že nikoho nezabil a dejme tomu ani nikoho nezmlátil. Ale je potřebné podívat se nejenom na to, co neudělal špatně, ale i na to, co udělal dobře.

Udělal ten člověk něco dobrého? Jak mu záleží na ostatních? Jak se chová sám k sobě? Jaké myšlenky má během většiny dne? Jsou to myšlenky založené na strachu nebo na lásce?

To jsou všechno věci, které se nám otisknou do těch vibrací. Je to nesmírně komplexní věc. A podle toho se vám zrcadlí realita.

Zrcadlení a negativita

Jak už jsem zmiňovala v minulém videu, není to o tom, že když máte ty vibrace vysoké, tak pro vás neexistuje žádná negativita. To ne, ale nesetkáváte se s ní tak často na té osobní úrovni. Je to na té obecnější úrovni, jsou to ty globálnější témata.

A i když jsme jednotlivci (každý z nás je jiný, každý si tvoří svoji realitu a je to absolutní pravda), tak pořád žijeme v nějakém uskupení lidí. Takže jedinec tady těžko začne najednou žít jakoby v nějaké páté, šesté dimenzi, že se bude teleportovat i s fyzickým tělem, že bude užívat jenom telepatii.

Nejde to, protože na to nejsme vibračně nachystaní a pořád žijeme ve třetí dimenzi. Takže nemůže to přesáhnout nějaký dejme tomu potenciál té celé planety anebo vašeho okolí, které to v tu chvíli má, ale ten potenciál, co momentálně máme, je v podstatě neomezený. Ty limity si stanovujeme jen my sami. 

Vysvětlení jevu: „Když jsem nikomu nic neudělal, tak proč se mi děje něco špatného?“

Takže je strašně důležité pochopit, že vibrace, teorie zrcadla není jenom o tom, co děláte. Nebo vlastně ta otázka: „Když jsem nikomu nic neudělal, tak proč se mi děje něco špatného?“ je otázka na to, co neděláte, a to je ještě horší.

Takže mít představu, že nejsem vyloženě jenom špatný člověk v tom smyslu, že fakt nejsem kriminálník a tím stylem se mi nemůže stát něco špatného, je absolutně mylné, naivní. Jestliže má někdo tendenci to říkat, tak je to akorát znakem toho, že ten člověk má furt potřebu být v té pozici oběti: tomu, komu se děje všechno okolo.

Kdežto když si člověk opravdu uvědomí, o čem je ta teorie zrcadla a to zrcadlení, tak si uvědomí, jak si sám tvoří ten život, jak si ho opravdu dokáže přetvořit a třeba ho překopat od nuly, když je to potřeba a když to chce.

Zrcadlení a strategie přežití

Říkala jsem, že je tam jedno ale. Většinou se potom lidé ozvou ve smyslu: „Nějakému dítěti se stalo něco špatného.“ Takže u relativně naivních bytostí, které ještě neměli šanci způsobit si to nějakým špatným nastavením.

Všichni se rodíme do nějakého sociálně kulturního kontextu, který je nějak vibračně daný. Od okamžiku, kdy se narodíte, ho nevymažete. Ten jedinec musí udělat to nejlepší, aby přežil v tom prostředí.

Mluvila jsem o tom ve videu jak vznikají stíny a tam vznikají ty různé strategie přežití. A ta strategie přežití nemusí nutně vibrovat na kdoví jaké vysoké úrovni. Většinou ne, že jo. Ale pro to dítě je v tu chvíli potřebná. Takže zákon přitažlivosti, to zrcadlení opravdu funguje i u malých dětí. 

Zrcadlení a plán duše

Někdy tyto teorie tady nejsou proto, abychom někomu dávali něco za vinu, potom je tam ještě to ale s tím, že jsou samozřejmě nějaké velké životní události, které jsou zapsané v plánu naší duše.

V dnešní době bych řekla, že u vyspělých duší jsou ty plány duší velice volné, že máme tu opravdovou svobodu tvořit si všude všechno, ale takové ty zásadní události nebo ty vstupní podmínky, když se třeba někdo narodí s nějakou nevýhodou, tak to jsou ty vstupní podmínky.

Takže to jsou ty ale. Z tohohle hlediska třeba nemá cenu řešit to, že se někdo narodí s postižením a rodiče mají tendence dávat si to za vinu, i když jsou spirituální. Je to část uzdravení, srovnání se s tou situací, ale z tohohle hlediska bych to absolutně neřešila. To jsou ty výjimky.

Nicméně dítě si může na základě svého vibračního nastavení, kdy se narodilo do nějaké situace a muselo tam nějak vyrůstat, přitáhnout ty negativní zkušenosti. Neříkám to proto, abychom vinili to dítě. Ty děti jsou furt taková nějaká výjimka, protože si vytvořili ty strategie přežití, aby v nějakém kontextu přežily.

Takže tam není vůbec namístě řešit nějaké vibrace a nějaký zákon přitažlivosti. Myslím si, že každý má plnou zodpovědnost za svůj život a co všechno může se sebou dělat a nedělat. Začne to přibírat v pubertě a od té dospělosti je to absolutně jasné. 

Zrcadlení a tvorba reality

Možná když se někomu stalo v dětství něco fakt hodně špatného a má problém s touto teorií, že si to nějakým stylem sám přivodil a má problém to přijmout, tak asi nejlépe, co bych vám doporučila, je známá spirituální učitelka Teal Swan. Protože když vám to říkám já (neříkám, že jsem měla úžasné dětství, měla jsem tam spoustu věcí, které jsem si řešila, ale vůbec se to nedá srovnat s tím, čím si ona prošla) a když vám to říká víc lidí z pozice: „OK, prošel jsem si něčím naprosto příšerným, ale chápu, na jakém energetickém základě se mi to dostalo do života.“, tak je to nesmírně silné.

Teorie zrcadlení není o obviňování

Není to o tom, abychom tady někoho obviňovali, ale tyhle videa jsou hlavně pro dospělé lidi. A je důležité pochopit, jak si tvoříme tuto realitu. Když se setkáme s někým, kdo tvrdí, že on je úžasný a všichni kolem něj jsou blbci, tak co nám to asi řekne? Že ta chyba asi nebude v tom okolí, jak v něm, protože vibračně to prostě nedává smysl. Vy budete nahoru a všechno kolem vás bude dolu? Ne.

Když se začnete vibračně zvedat a začnete na sobě pracovat, tak co se děje? Když ty věci, které už s vámi neladí nebo nesouzní na té podobné úrovni (nemusí to být stejná, ale podobná úroveň), tak se můžou stát jenom dvě věci: buď se transformují anebo opadnou.

O tom jsme se bavili i v nějakém videu, kde jsme zmiňovali, že v nějakých prvních fázích je i relativně normální vyměnit nějaké kamarády a znovu zhodnotit vztahy. To je běžné v těch počátečních fázích, pak už se přikláním k tomu, že díky lidem se učíme daleko víc o sobě a o svých stínech. A vyhýbat se nějakým nesrovnalostem, konfliktům je vlastně spiritual bypassing (spirituální vyhýbání), o kterém taky bylo samostatné video.

Nicméně nemůže se stát nic jiného: buď se ta věc transformuje, takže se zvedne někde k vám, anebo odpadne.

Zrcadlení a partnerské vztahy jako katalyzátor k transformaci

Strašně často se to stává s partnery a s partnerkami. Vezměte si, že jeden z partnerů projde spirituálním probuzením a ten druhý ne. Je to úplně normální, protože co se má stát je to, že ten jeden zvedne toho druhého.

On totiž pak automaticky nezvedne jenom jeho nebo ji, ale zvedne i svoje okolí. A kdyby to nešlo, kdyby tam byl konflikt, že to ten člověk z nějakého důvodu prostě nechce nebo nemůže udělat, tak se ty dva rozejdou. Není nějaká fáze mezi. Protože když bude fáze mezi, kdy by ty partneři žili vedle sebe, ale neměli by si co říct, tak si nejsem jistá, jak moc jste využili svůj duchovní růst.

Protože konflikty (a zejména v partnerství) jsou samozřejmě úplně normální. A s tím spirituálním růstem je tam spousta témat, které se musí vykomunikovat, vyříkat, znova zhodnotit. Když to ten pár chytře uchopí, tak je to velice zajímavá příležitost a vylezou z toho daleko silnější nejenom jako jednotlivci, ale i jako pár. 

Samozřejmě, že lidé se tomu vyhýbají, protože je to těžké, a když se v tom procesu dějí ty změny, tak je to ošklivé, protože když jste se nějak chovali 20 let a teď se začnete chovat nějak jinak, tak to okolí je z toho zmatené.

Najednou nevědí, co mají od vás čekat, takže tam můžou být různé reakce, ale je to vlastně období transformace, kdy to nutně nemusí být lákavé. Proto vždy říkám, že ta spirituální cesta nebývá vždy lehká, snadná, hezká, úžasná a růžová, ale stojí to za to.

Využití teorie zrcadla

Takže je dobré využít teorii zrcadla. Je tady taková klasika, kdy přijdete k nějaké situaci, a tak se vždy zeptáte, co vám ta situace může přinést. Jestli je tam něco, co se můžete naučit, nebo je tam něco, co nevidíte sami v sobě. Takže vždy je tady prostor pro růst a proto i nějaká izolace a samota nedává moc smysl.

Protože když se vědomě oddělíte od nějakých podnětů a od společnosti, což může být v nějaké fázi spirituální cesty prospěšné, ale ne dlouhodobě, tak se okrádáte o ten spirituální růst. Protože tam nemáte ty transformátory, co vás vyšvihnou.

Partnerský vztah je snad největší transformátor, který vám dokáže rozšířit obzory.

Nejde o to, že změníte svého partnera nebo partnerku na stejnou vibraci a na stejného člověka, jakým jste vy. To vůbec ne. Vy budete jiný. Můžete být na podobných vibračních úrovních a pořád můžete být úplně jiný. 

Teorie zrcadel nám slouží hlavně k tomu, abychom si uvědomili, že my nejsme oběti našeho života. My si ho vědomě tvoříme.

A jasně, můžou nastat nějaké globální okolnosti, na které nemáme úplně vliv. Což se teď děje. Ale co vždy můžeme ovlivnit je náš přístup k tomu.

Praktické příklady zrcadlení

Já tady dám ještě jeden hezký příklad. Měla jsem známého, který tvrdil, že se usmívá na všechny lidi, že je přátelský a slušný a nikdo mu to nevrací. Češi jsou furt zamračení, zlí, odsekávají, nezdraví a já nevím, co.

A přišlo mi to zajímavé, protože já takovou zkušenosti vůbec nemám, nebo jsem to nějak nepozorovala, ale mám pocit, že lidé se ke mně chovají hezky. Potom, když jsme se tenkrát začínali poznávat, tak tam bylo jasné, že je tam u něho hodně těch motivů a těch tendencí, které nemá vyřešené.

Bylo tam hodně věcí, které nemá vyřešené. A on hrál ten úsměv. A to prostě neoblbnete. Zrcadlo neoblbnete. Vy se můžete usmívat, jak chcete, ale když ty vibrace k tomu neladí a vy nejste v pohodě, tak to neoblbnete. Aspoň teda ne trošku vnímavějšího člověka. Člověk na to nemusí být extrémně vnímavý.

Historka z úřadu

A ještě mám jednu takovou historku. Tenkrát mě to hodně překvapilo a bylo to super. Ten den jsem byla nějak unavená. Bylo to způsobeno fyzicky, kdy jsem se těšila domů a chtěla jsem si lehnout a mít na chvilku klid.

Musela jsem jít na finanční úřad nebo už nevím, kam. Už si to zpětně nevybavuji. Ale předpokládám, že jsem tam nepřišla úplně s úsměvem od ucha k uchu: „Jé, dobrý den.“ Byla jsem unavená, ale byla jsem slušná. Bylo to úplně úžasné. A ta úřednice tam nejdřív seděla zakaboněná a já jsem tam asi přišla tak nějak podobně. A vlastně tam byl úžasný proces. Kdy ona mi najednou pomáhala s nějakým tím formulářem a já jsem tam začala něco říkat.

Ona se najednou začala strašně smát a říkala mi, jak jsem úžasná. A strašně mi to zvedlo náladu. A tak jsem si říkala, že ono to funguje i obráceně. Tím nechci říkat, že jsem furt úžasná, abych tady zase neměla komentáře o tom, jak jsem strašně namyšlená, ale je to historka.

Takže i když se člověk cítí vevnitř šťastný a do nějaké úrovně je vevnitř v pohodě, ale nemusí se zrovna usmívat celý den od ucha k uchu, tak stejnak to očividně vyzařuje z toho člověka. Ta paní byla na úplně stejné pozici jako já, ale kdybychom se vlastně setkali a místo toho, aby to bylo unuděné a abychom to nějak vyplnili, tak najednou to bylo úžasné a byla to moje nejlepší návštěva úřadu a byla to strašná legrace.

Zrcadlení a vibrační podstata

Zrcadlení nám odráží naši vibrační podstatu.

Není to pouze o tom, co člověk udělal nebo neudělal. Je to komplexní projev a vibrace se těžko oblbnou. Člověk si právě může myslet, kdo ví, co nedělá nebo naopak dělá. Ale jestliže máte konstantní problém ve více oblastech vašeho života nebo i v jedné konkrétní, ale je to dlouhodobé, tak víte, že je tam prostě prostor pro váš seberozvoj. Protože kdyby to v té oblasti bylo úžasné a nic jiného by se s tím nedalo dělat, tak se máte úžasně a nemáte tam problém.

Teorie zrcadel je fakt dobrá v tom, že člověk si uvědomí to, že není v pozici oběti.

Člověk je v pozici tvořitele své reality a všechno, co ho potkává, co mu přichází do toho života, mu tam přichází z nějakého důvodu.

Vůbec to není náhoda. A samozřejmě, že je na konkrétních situacích, co je to za důvod.

Souvislost mezi tvorbou reality a činy z minulosti

Ještě bych posledně chtěla zmínit, že vaše nynější realita vlastně odráží vaši minulost a vaše nastavení do této doby. Kdyby se teď člověk strašně rozhodl, že bude z nějakého hlediska lepší…obecně se o tom těžko mluví, ale prostě bude z nějakého hlediska lepší nebo kdy bude nějakým způsobem více pracovat na nějaké oblasti. A začne dnes, tak prostě to bude mít ten efekt, ale samozřejmě, že ne za dvě vteřiny.

Dnes si furt neseme se sebou a musíme si odžít to, co jsme si předtím vytvořili. A aspoň ve spiritualitě žádná změna není jako lusknutím prstů.

Když se teda nekoukneme na radikální spirituální probuzení a potom na různé úrovně spirituálního probuzení a na osvícení, tak tam to může být jako lusknutím prstů.

Ale žádná změna, kterou děláme v našem životě mezi tím, než nastanou tyto stádia, není rychlá. Takže tam je vždy dobré vědět a uvědomovat si: „OK, co dnes dělám, na co dnes myslím, jak pracuji se svými emocemi, jak se mám rád, jak se chovám k sobě, jak se chovám k ostatním, tak tohle všechno mi vytvoří moje zítřky.“ A jaké chcete mít zítřky? Jakou chcete mít budoucnost?

Takže to je ve zkratce vysvětlení teorie zrcadlení. Teď je to ve vašich rukou. Doufejme, že tohle video někomu pomohlo. A klidně dejte vědět, sdílejte svoje zkušenosti, nebo jestliže máte ohledně tohohle tématu otázku, ptejte se.

Když budu vědět a budu rozumět ty otázce (někdy je to problém), tak vám odpovím. Tak jo. Mějte se moc hezky. Budu se těšit u dalšího videa.